Bude možné zdanit církevní restituce?

Pokud by k tomu došlo, pak by ze dvou miliard korun, které každý rok v rámci odškodnění dostávají, mohlo být až o čtyři sta milionů méně.

Ovšem pravdou je, že zdanění citelně postihne chudší nekatolické církve, které jsou závislé na státních penězích.

Vláda je nakloněna církevní restituce zdaňovat.

Samozřejmě, že premiér Babiš počítá s tím, že pravděpodobně skončí u Ústavního soudu.


KSČM touží prosadit novelu, ve které se počítá se zavedením 19% srážkové daně na každoroční peněžní kompenzace církvím.

Ústavní právníci ale poukazují na to, že náhrada za zabavený majetek není zdanitelným příjmem, ale naopak, její nápravou.

Stejnými argumenty se ohrazuje sama církev.

Pokud zdanění náhrad nabyde platnosti, chtějí se prostřednictvím senátorů a opozičních poslanců obrátit na Ústavní soud.

Babiš se ale nebojí. Počítá s tím, že sociální demokraté jsou připravení, jak u soudu obhájit výtky, že zákon je retroaktivní.

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček říká, že když se už jednou rozhodlo o církevních restitucích a byly podepsány smlouvy, na jejichž základě se začal majetek vracet, je teď protiprávní do toho vstupovat.


Poslanec hnutí ANO Milan Feranec naopak říká mírné ano, je potřeba církevní náhrady zdanit.

Poukazuje na to, že výše náhrad byla v době vydání nadhodnocena.

Jedná se o lesní a zemědělskou půdu, ale i některé budovy.

Nelíbí se mu, že zemědělská půda byla oceněna částkou 440 000 Kč za hektar a všichni, kteří se pohybují v zemědělství, přeci vidí, že taková cena není reálná ani dnes.

Je přesvědčený, že náhrady byly příliš vysoké.

Říká, že je to patrné hlavně při srovnání s restitucemi u fyzických osob. Staré křivdy nejdou nahradit novými. A ještě to odnášejí daňový poplatníci.

Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš v celé situaci vidí retroaktivní snížení dohodnuté částky. Samozřejmě, z jeho pohledu je to nepřijatelné.

Podle něj byla většina zemědělské a lesní půdy zahrnuta do naturálních restitucí. Tím pádem byla náhradová částka vypočítána z jiných ploch.

Dodává, že nejde jen o odstranění majetkových škod, ale i o vypořádání státu s církví.

Právník Jan Kysela je toho názoru, že když domluva zněla o navrácení některého majetku fyzicky a jiného v penězích, není možné chtít dodatečně část peněz vrátit formou daně.

Vedoucí katedry ústavního práva na UK, Aleš Gerloch, se domnívá, že stát při případné soudní při má šanci.

Z podkladů plyne, že je za určitých podmínek tento postup možný. Ovšem je tu problém retroaktivity. Podle obou právníků záleží, na jaký rok se zdanění vztáhne.

Komunisté ve svém návrhu mluví o platbách budoucích. Vyplacené by zpětně nedanili.

Oba experti ale nechtějí výsledek případného sporu předvídat, protože ještě není jasné, jak bude konečný návrh vypadat a jaká bude argumentace jednotlivých stran.